<?xml version="1.0" encoding="UTF-8" ?>
<rss version="2.0" xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/" xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/">
<channel>
<title>Կայքերի հղումներ</title>
<link>http://www.usum.am/dir/</link>
<description>Կայքերի հղումներ</description>
<lastBuildDate>Mon, 26 Jul 2010 17:32:10 GMT</lastBuildDate>
<generator>uCoz Web-Service</generator>
<item>
<title>Մոսկվայի Տնտեսագիտության,Վիճակագրության և Ինֆորմատիկայի Պետական Համալսարանի / ՄԷՍԻ/ Երևանյան մասնաճյուղ</title>
<description><![CDATA[<div><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left;margin-bottom: 0.0001pt; line-height: 150%; "></p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; ">Մոսկվայի տնտեսագիտության, վիճակագրության և ինֆորմատիկայի պետական համալսարանը /ՄԷՍԻ/ &nbsp;հիմնադրվել է 1932թ.: Ռուսաստանի առաջատար բարձրագույն ուսումնական հաստատություների շարքում ՄԷՍԻ-ին աչքի է ընկնում հարուստ փորձով և կայուն ավանդույթներով, ինչպես նաև &nbsp;Ռուսաստանի և արտերկրների համար բարձրակարգ կադրերի պատրաստմամբ:&nbsp;</p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; ">ՄԷՍԻ-ի շրջանավարտները իրենց գործի վարպետներն են, որոնք զբաղեցնում են վճռական դիրքեր տնտեսության, բիզնեսի, պետական կառավարման համակարգում և միջազգային կազմակերպություններում:</p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; ">Ռուսաստանում անցկացվող ամենամյա ռեյտինգների արդյունքները ցույց են տալիս, որ ՄԷՍԻ-ին գտնվում է Ռուսաստանի լավագույն բուհերի շարքում: 2004-թվականին համալսարանը ճանաչվեց լաավագույն մոսկովյան բուհ` ուսանողների հետ արտաուսումնական աշխատանքի կազմակերպման համար: Իսկ ըստ 2010թ.-ի Ռուսաստանի հասարակական պալատի և Ռուսաստանի Ինֆորմացիոն նորությունների գործակալության հետազոտությունների արդյունքների ՄԷՍԻ-ն ընդգրկվել է Ռուսաստանի 30 բուհերի ցանկում, որպես դիմորդների համար լավագույն կայքի հեղինակ:</p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; ">ՄԷՍԻ-ն այսօր դա`&nbsp;</p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; ">•<span class="Apple-tab-span" style="white-space:pre"> </span>ճանաչված առաջատար է նորագույն տեղեկատվական տեխնոլոգիաների բնագավառում;&nbsp;</p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; ">•<span class="Apple-tab-span" style="white-space:pre"> </span>օժտված է ժամանակակից ուսուցման մեթոդներով;</p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; ">•<span class="Apple-tab-span" style="white-space:pre"> </span>ապահովված է որակի կառավարման միջազգային համակարգով;</p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; ">•<span class="Apple-tab-span" style="white-space:pre"> </span>հարուստ է կրթական ծրագրերի լայն ընտրանիով;</p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; ">•<span class="Apple-tab-span" style="white-space:pre"> </span>ապահովված է բարձորակ պրոֆեսորա-դասախոսական կազմով;</p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; ">•<span class="Apple-tab-span" style="white-space:pre"> </span>աչքի է ընկնում տարածքային կենտրոնների խոշորագույն ցանցով;</p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; ">•<span class="Apple-tab-span" style="white-space:pre"> </span>համագործակցում է համաշխարհային ուսումնական հաստատությունների հետ;</p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; ">•<span class="Apple-tab-span" style="white-space:pre"> </span> աջակցում է ուսանողներին ուսանողական կյանքում;</p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; ">•<span class="Apple-tab-span" style="white-space:pre"> </span>ունի ժմանակակից նյութական և տեխնիկական բազա;</p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; ">ՄԷՍԻ-ն հանդիսանում է միջազգային կրթական և գիտա-տեխնիկական ծրագրերի մասնակից` TACIS, ЮНЕСКО, Միջազգային բանկ, Եվրասիա հիմնադրամ, Կադրերի պատրաստման Ազգային ֆոնդ և այլն:</p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; ">ՄԷՍԻ-ն հանդիսանում է որպես ուսումնա-գիտա-արտադրական համալիր, 13 մասնաճյուղերով, 97 ներկայացուցչություններով և առավել քան 200 տարածքային գործընկերներով` Ռուսաստանում, ԱՊՀ-ում, Եվրոպայում և այլ երկրներում: ՄԷՍԻ-ն տարիների ընդացքում հաստատել է ամուր կապեր արտասահմանյան առաջատար համալսարանների, միջազգային կազմակերպությունների և գիտահետազոտական կենտրոնների հետ, ինչպես նաև հնարավորություն է ստեղծել իրականացնել վերապատրաստումներ, համատեղ ծրագրեր ինչպես արտասահմանում, այնպես էլ եվրոպական ուսումնական հաստատություններում: Այս արտոնությունները թույլ տվեցին ՄԷՍԻ-ին դառնալ ԱՊՀ երկրների բուհերից առաջինը, որը ստացել է &nbsp;ISO 9001:2000 որակի միջազգային հավաստագիր:</p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; ">ՄԷՍԻ-ի Երևանյան մասնաճյուղի ստեղծման պատմությունը</p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; ">ՄԷՍԻ-ի մասնաճյուղերը և ուսումնական կենտրոնները գործում են ՌԴ մարզերում, ԱՊՀ երկրներում, Մերձբալթիկայում և Բուլղարիայում: 1999 թվականին ՄԷՍԻ-ն հիմնեց իր տարածքային ուսումնական կենտրոնը Հայաստանում: ՄԷՍԻ-ի Երևանյան մասնաճյուղը ստեղծվել է 13.06.2002թ. ՌԴ կրթության և գիտության նախարարության հրամանով, ՀՀ և ՌԴ կրթության և գիտության նախարարությունների համաձայնեցված որոշման հիման վրա:</p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; ">ՀՀ կառավարության որոշմամբ մասնաճյուղին տրամադրվել է ուսումնական մասնաշենք:&nbsp;</p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; ">ՄԷՍԻ-ի Երևանյան մասնաճյուղը, հանդիսանալով որպես կրթական, մեթոդական, գիտա-արտադրական և մշակութային կենտրոն, զարգացնում և առաջարկում է որակյալ կրթություն բոլոր ցանկացողներին: Տեղեկատվական հասարակության պայմաններում ՄԷՍԻ-ի Երևանյան մասնաճյուղը իրականացնում է լիարժեք և արդյունավետ մասնակցություն հանրային և մասնագիտական բնագավառում, իրականացնում է համատեղ նորարական նախագծեր, զարգացնում է ՌԴ և ՀՀ միջև կրթության և մշակույթի բնագավառում համագործակցությունը:</p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; ">Մասնաճյուղի կրթական ծրագրերը հիմնված են գիտելիքների կառավարման համակարգերի, տեղեկատվական տեխնոլոգիաների լայնամաշտաբ օգտագործման վրա և ուղղված են գիտելիքահենք տնտեսություն կառուցելուն և զարգացնելուն</p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; ">&nbsp;մասնաշյուղում ուսուցումն իրականացվում է կրթական նորագույն համակարգերի` մասնավորապես, տեղեկատվական տեխնոլոգիների և ավանդական մեթոդների կիրառմամբ: ՄԷՍԻ-ի Երևանյան մասնաճյուղի շրջանավարտները ստանում են Ռուսաստանի դաշնության պետական դիպոմ: Ընդունելությունը կատարվում է ուսուցման ինչպես անվճար, այնպես էլ վճարովի համակարգերով: Մասնաճյուղի անվճար համակարգով սովորող ուսանողների կրթաթոշակը կազմում է 11000-16000 դրամ:</p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; ">Մասնագիտությունները`</p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; ">•<span class="Apple-tab-span" style="white-space:pre"> </span>Ֆինանսներ և վարկ;</p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; ">•<span class="Apple-tab-span" style="white-space:pre"> </span>Հակաճգնամային կառավարում;</p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; ">•<span class="Apple-tab-span" style="white-space:pre"> </span>Կիրառական ինֆորմատիկա տնտեսագիտության բնագացվառում;</p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; ">•<span class="Apple-tab-span" style="white-space:pre"> </span>Կիրառական ինֆորմատիկա մենեջմենթում:</p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; ">ՈՒսման ձևերն են` առկա և հեռակա:</p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; "><br></p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; "><b>Հետադարձ կապ`</b></p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; "><b>ՀՀ, ք. Երևան-0038</b></p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; "><b>Արզումանյան 5/2</b></p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; "><b>Հեռ.` +374 10 380-345</b></p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; "><b>Ֆաքս` +374 10 399-620</b></p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; "><b>Էլ.-փոստ` efmesi@mesi.am</b></p><p class="MsoNormal" align="center" style="text-align: left; margin-bottom: 0.0001pt; "><b>Կայքեր` www.mesi.am, www.mesi.ru&nbsp;</b></p><div><br></div><p></p></div>]]></description>

<link>http://www.usum.am/dir/228-1-0-15</link>
<category>ՈՒսումնական հաստատություններ</category>
<dc:creator>ՄԷՍԻ</dc:creator>
<guid>http://www.usum.am/dir/228-1-0-15</guid>
<pubDate>Mon, 26 Jul 2010 17:32:10 GMT</pubDate>
</item>
<item>
<title>ՀԱՄԱՀԱՅԿԱԿԱՆ ԳՐԱԴԱՐԱՆ</title>
<description><![CDATA[<span style="font-family: verdana, arial, helvetica; font-size: 16px; color: rgb(0, 0, 205); -webkit-border-horizontal-spacing: 1px; -webkit-border-vertical-spacing: 1px; ">ՀԱՐԳԵԼԻ ԱՅՑԵԼՈՒՆԵՐ ԱՅՍ ԿԱՅՔԸ ՄԻ ՓՈՐՁ Է ՀԱՅ ՀԱՍԱՐԱԿՈՒԹՅԱՆ ՀԱՄԱՐ ՀԱՍԱՆԵԼԻ ԴԱՐՁՆԵԼ ՏԱՐԱՏԵՍԱԿ ԳՐԱԿԱՆՈՒԹՅՈՒՆ: ՀԱՇՎԻ ԱՌՆԵԼՈՎ ՀԱՅԱՍՏԱՆՈՒՄ ՏԵՂԵԿԱՏՎԱԿԱՆ ՏԵԽՆՈԼՈԳԻԱՆԵՐԻ ԶԱՐԳԱՑՈՒՄԸ ՀԱՐԿ ԵՆՔ ՀԱՄԱՐՈՒՄ ՆԵՐԿԱՅԱՑՆԵԼ ՏԱՐԱՏԵՍԱԿ ԳՐԱԿԱՆՈՒԹՅԱՄԲ ՄԻ ԿԱՅՔ: ԱՅՍՏԵՂ ԱԶԱՏՈՐԵՆ ԿԱՐԵՂ ԵՔ ՆԵՐԲԵՌՆԵԼ ԱՅՆ ԳՐԱԿԱՆՈՒԹՅՈՒՆԸ, ՈՐԸ ՆԱԽԵՎԱՌԱՋ ԿԱ ԿԱՅՔՈՒՄ, ՄԵՆՔ ԱՇԽԱՏՈՒՄ ԵՆՔ ԱՅԴ ՆՅՈՒԹԵՐԻ ԱՎԵԼԱՑՄԱՆ ՎՐԱ: ԳՐՔԵՐԸ ԴԱՍԱՎՈՐՎԱԾ ԵՆ ԸՍՏ ԲՆԱԳԱՎԱՌՆԵՐԻ.... ԿԱՅՔԻ ՀԵՂԻՆԱԿՆԵՐԸ ՋԱՆՔ ՈՒ ԵՌԱՆԴ ՉԵՆ ԽՆԱՅԵԼՈՒ ԱՅՍ ԿԱՅՔԸ ԶԱՐԳԱՑՆԵԼՈՒ ՀԱՄԱՐ</span>]]></description>

<link>http://www.usum.am/dir/235-1-0-14</link>
<category>Բառարաններ, Գրադարաններ, Հանրագիտարաններ</category>
<dc:creator>ՀԱՄԱՀԱՅԿԱԿԱՆ ԳՐԱԴԱՐԱՆ</dc:creator>
<guid>http://www.usum.am/dir/235-1-0-14</guid>
<pubDate>Sun, 21 Mar 2010 21:07:30 GMT</pubDate>
</item>
<item>
<title>Խոսեք Հայերեն, Խորհեք Հայերեն, Ապրեք Հայերեն</title>
<description><![CDATA[<span style="font-family: 'Times New Roman'; font-size: medium; "><h1 align="center" style="font: normal normal normal 14pt/normal Sylfaen; font-variant: normal; font-weight: bold; color: rgb(181, 43, 53); ">Խոսե՛ք Հայերեն, Խորհե՛ք Հայերեն,&nbsp;<br style="font: normal normal normal 12pt/normal Sylfaen; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; ">Ապրե՛ք Հայերեն:</h1><table width="95%" border="0" align="center" cellpadding="0" cellspacing="0"><tbody><tr><td><p align="justify" style="font: normal normal normal 10pt/normal Sylfaen; font-weight: normal; ">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Աշխարհի շատ գիտնականներ և պատմաբաններ փորձել են լուծել այն հանելուկը, թե ինչպե ՞ ս փոքրարքանակ և ռազմային ուժ չունեցող մի ժողովուրդ կարողացել է դիմակայել այդքան փորձությունների և ոչ միայն չի դադարել իր գոյությունը այլև վերածնվել է...</p><p align="justify" style="font: normal normal normal 10pt/normal Sylfaen; font-weight: normal; ">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Այս հանելուկի լուծումներից մեկը թաքնված է հայ ժողովրդին բնորոշ գծերից մեկում՝ նրա նվիրվածությանը իր մայրենի լեզվին, գրականությանը և հոգևոր դաստիարակությանը:</p><p align="justify" style="font: normal normal normal 10pt/normal Sylfaen; font-weight: normal; ">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Այնտեղ, որտեղ ժողովուրդը ի վիճակի չէր հաղթել սրով՝ հաղթում էր գիր ու գրականությամբ, փոխանցելով այն սերնդից սերունդ, դարից դար հույս ու հավատի հետ մեկտեղ:</p><p align="justify" style="font: normal normal normal 10pt/normal Sylfaen; font-weight: normal; ">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;5-րդ դարի սկզբին Մեսրոպ Մաշտոցը ստեղծեց Հայոց Այբուբենը, որից այսօր մենք օգտվում ենք:</p><p align="justify" style="font: normal normal normal 10pt/normal Sylfaen; font-weight: normal; ">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Առաջին նախադասությունը գրված նոր այբուբենով եղել է "ճանաչել զիմաստություն և զխրատ, իմանալ զբանս հանճարոյ”: Նրա մեջ արտահայտված էր ժողովրդի մեծագույն ձգտումը դեպի գիտությունը, որն ընդգրկում էր ոչ միայն իր մշակույթը, այլև ուրիշ ազգերի մշակույթները, նաև սեփական հոգևոր ժառանգությամբ կիսվելու ցանկությունը ...</p><p align="justify" style="font: normal normal normal 10pt/normal Sylfaen; font-weight: normal; ">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Սակայն մինչև այբուբենի ստեղծումը, հայերը այնպես էին հղկել և զարգացրել իրենց լեզուն, որ արդեն 5-րդ դարը համարվում է մեր մշակույթի "Ոսկե դարը”:</p><p align="justify" style="font: normal normal normal 10pt/normal Sylfaen; font-weight: normal; ">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Հատկապես հենց 5-րդ դարում և քիչ ուշ ստեղծվել են հանրահայտ հայ գիտնականների գրքերն ու աշխատությունները, ինչպիսիք են Մովսես Խորենացին, Կորյունը, Փավստոս Բուզանդը, Ագաթանգեղոսը, Եղիշեն, Եզնիկ Կողբացին, Դավիթ Անհաղթը, Անանիա Շիրակացին և ուրիշները:</p><p align="justify" style="font: normal normal normal 10pt/normal Sylfaen; font-weight: normal; ">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Հայկական գրականությունը "Ոսկե դարից” հետո աշխարհին տվել է այնպիսի մեծ բանաստեղծների ինչպիսիք են Գրիգոր Նարեկացին, Ներսես Շնորհալին, Ֆրիկը, Նահապետ Քուչակը, Նաղաշ Հովնաթանը և շատ ուրիշներ:<br style="font: normal normal normal 12pt/normal Sylfaen; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; ">Կարելի է ասել, որ Հայաստանում երբեք չի եղել "պատահական" գրականություն: Հայոց գիրը իր ստեղծման ամենասկզբից դարձել է ժողովրդի ձեռքում մի զենք, որի միջոցով նա պայքարել է իր պայծառ ապագայի համար:<br style="font: normal normal normal 12pt/normal Sylfaen; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; ">XIX -XX դարերի հին և միջնադարյան գրականության լավագույն ավանդույթները շարունակել և զարգացրել են ժամանակի վառ ներկայացուցիչները, ինչպիսիք են Խաչատուր Աբովյանը և Միքայել Նալբանդյանը, Րաֆֆին և Շիրվանզադեն, Ավետիք Իսահակյանը և Հովհաննես Թումանյանը, Գրիգոր Զոհրաբը և Սիամանթոն, Դանիել Վարուժանը և Դերենիկ Դեմիրճյանը, Ստեփան Զորյանը և Եղիշե Չարենցը, Պարույր Սևակը, Ակսել Բակունցը և ուրիշները:</p><p align="justify" style="font: normal normal normal 10pt/normal Sylfaen; font-weight: normal; ">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Եկել է նոր սերունդ երիտասարդ բանաստեղծների և արձակագիրների, որոնք իրենց ստեղծագործություններով նոր ուժ են ներդրել հայ գրականության զանազան ոլորտներում, խորացնելով նրա բովանդակությունը և հարստացնելով նրան: Իսկ նրանց գրչից ծագում են նորանոր վեպեր, բանաստեղծությունների և պատմվածքների նոր հավաքածուներ, որոնք արտահայտում են մեր ժամանակի և դարաշրջանի գեղարվեստական նոր իմաստավորումը, մեր ժամանակակիցների գործերը և սխրագործությունները...<br style="font: normal normal normal 12pt/normal Sylfaen; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; "><br style="font: normal normal normal 12pt/normal Sylfaen; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; ">...Ո՞վ կարող է թվարկել մեր հոգևոր մշակույթի անսպառ գանձերը:<br style="font: normal normal normal 12pt/normal Sylfaen; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; "><br style="font: normal normal normal 12pt/normal Sylfaen; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; "><b>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Եկեք չմոռանանք թե ով ենք մենք, ինչ լեզվով են խոսել մեր պապերը և ինչ իմաստություն են թողել մեզ...</b></p><p align="justify" style="font: normal normal normal 10pt/normal Sylfaen; font-weight: normal; "><b>Խոսե՛ք Հայերեն, Խորհե՛ք Հայերեն, Ապրե՛ք Հայերեն:</b></p><p align="justify" style="font: normal normal normal 10pt/normal Sylfaen; font-weight: normal; "><b>Այս է մեր նպատակը</b></p></td></tr></tbody></table></span>]]></description>

<link>http://www.usum.am/dir/235-1-0-13</link>
<category>Բառարաններ, Գրադարաններ, Հանրագիտարաններ</category>
<dc:creator>Մեհրաբյան Մանե-Փահլևանյան Արմենուհի</dc:creator>
<guid>http://www.usum.am/dir/235-1-0-13</guid>
<pubDate>Mon, 09 Nov 2009 20:00:59 GMT</pubDate>
</item>
<item>
<title>Translator.am</title>
<description><![CDATA[<span class="Apple-style-span" style="font-family: Sylfaen; font-size: 14px; color: rgb(0, 0, 51); ">Համակարգի աշխատանքի հիմքում ընկած է միջին լեզվի օգտագործման գաղափարը: Այսինքն` մուտքային ինչ-որ&nbsp;<strong style="padding-right: 0px; padding-left: 0px; padding-bottom: 0px; margin-top: 0px; margin-right: 0px; margin-bottom: 0px; margin-left: 0px; padding-top: 0px; "><em style="padding-right: 0px; padding-left: 0px; padding-bottom: 0px; margin-top: 0px; margin-right: 0px; margin-bottom: 0px; margin-left: 0px; padding-top: 0px; ">A</em></strong>&nbsp;լեզվից մեկ ուրիշ լեզու թարգմանություն կատարելու համար իրականացվում է&nbsp;<strong style="padding-right: 0px; padding-left: 0px; padding-bottom: 0px; margin-top: 0px; margin-right: 0px; margin-bottom: 0px; margin-left: 0px; padding-top: 0px; "><em style="padding-right: 0px; padding-left: 0px; padding-bottom: 0px; margin-top: 0px; margin-right: 0px; margin-bottom: 0px; margin-left: 0px; padding-top: 0px; ">A</em></strong>&nbsp;լեզվից թարգմանություն դեպի միջին լեզու և ապա նոր միջին լեզվից կատարվում է թարգմանություն դեպի&nbsp;<strong style="padding-right: 0px; padding-left: 0px; padding-bottom: 0px; margin-top: 0px; margin-right: 0px; margin-bottom: 0px; margin-left: 0px; padding-top: 0px; "><em style="padding-right: 0px; padding-left: 0px; padding-bottom: 0px; margin-top: 0px; margin-right: 0px; margin-bottom: 0px; margin-left: 0px; padding-top: 0px; ">B</em></strong>&nbsp;լեզու: Միջին լեզուն մի սխեմա&nbsp; է, որի գագաթները հանդիսանում են մուտքային նախադասության բառերով արտահայտված հասկացություններ: իսկ կապերը` շարահյուսական հարաբերությունները, որոնք&nbsp; գոյություն ունեն նախադասության բառերի միջև: Այսպիսով` միջին լեզուն ներկայացնող գրաֆը լրիվ արտահայտում է թարգմանվող նախադասության իմաստը:&nbsp;<br style="padding-right: 0px; padding-left: 0px; padding-bottom: 0px; margin-top: 0px; margin-right: 0px; margin-bottom: 0px; margin-left: 0px; padding-top: 0px; ">Միջին լեզվի առկայությունը թույլ է տալիս հեշտությամբ լուծել մուտքային և ելքային լեզուների շարահյուսական և ձևաբանական տարբերությունների հետ կապված պրոբլեմները: Նրա առկայությունը թույլ է տալիս ստանալ բազմալեզու թարգմանիչներ` ունենալով միայն, այսպես կոչված, կիսաթարգմանիչներ, որոնք ապահովում են երկկողմանի բնական լեզու-միջին լեզու թարգմանություններ:&nbsp;<br style="padding-right: 0px; padding-left: 0px; padding-bottom: 0px; margin-top: 0px; margin-right: 0px; margin-bottom: 0px; margin-left: 0px; padding-top: 0px; ">Այս համակարգում միջին լեզուն իր կազմով և կառուցվածքով մոտիկ է ՄԱԿ-ի ծրագրերով մշակվող միջազգային UNL համակարգի լեզվին:<br style="padding-right: 0px; padding-left: 0px; padding-bottom: 0px; margin-top: 0px; margin-right: 0px; margin-bottom: 0px; margin-left: 0px; padding-top: 0px; ">Թարգմանության ընթացքում համակարգը օգտվում է թարգմանվող լեզվի շարահյուսության նկարագրությունից և գիտելիքների բազայից: Այդ բազան արտացոլում է&nbsp; առարկայական աշխարհի հասկացողությունները և օբյեկտները և նրանց միջև առկա հարաբերությունները: Սրանց անունները իրենցից ներկայացնում են թարգմանվող լեզվի տերմինները: &nbsp;<br style="padding-right: 0px; padding-left: 0px; padding-bottom: 0px; margin-top: 0px; margin-right: 0px; margin-bottom: 0px; margin-left: 0px; padding-top: 0px; ">Ներկայումս գիտելիքների բազան պարունակում է ավելի քան 40 000 հասկացողություններ:<br style="padding-right: 0px; padding-left: 0px; padding-bottom: 0px; margin-top: 0px; margin-right: 0px; margin-bottom: 0px; margin-left: 0px; padding-top: 0px; ">Տեքստի իմաստային վերլուծության առկայությունը թույլ է տվել համակարգում ներդնել նաև հատուկ մոդուլ, որն&nbsp; իրականացնում է հայերեն տեքստի&nbsp; տառասխալների ուղղում:</span>]]></description>

<link>http://www.usum.am/dir/235-1-0-12</link>
<category>Բառարաններ, Գրադարաններ, Հանրագիտարաններ</category>
<dc:creator>seua.am</dc:creator>
<guid>http://www.usum.am/dir/235-1-0-12</guid>
<pubDate>Tue, 15 Sep 2009 09:58:42 GMT</pubDate>
</item>
<item>
<title>ՎԻՔԻՓԵԴԻԱ</title>
<description><![CDATA[<span class="Apple-style-span" style="border-collapse: separate; color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman'; font-size: 16px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; letter-spacing: normal; line-height: normal; orphans: 2; text-indent: 0px; text-transform: none; white-space: normal; widows: 2; word-spacing: 0px;"><span class="Apple-style-span" style="font-family: verdana; font-size: 11px;"><div class="eMessage" style="text-align: left; padding-bottom: 2px; clear: both; padding-top: 2px;">2001 թվականին իր ստեղծումից ի վեր, Վիքիփեդիան դարձել է տեղեկությունների ամենամեծ կայքը համաշխարհային սարդոստայնում։ Վիքիփեդիայի պարունակությունը ազատ է և գրվում է աշխարհով մեկ ցրված մարդկանդ համագործակցությոմբ։ Այս կայքը վիքի է, այսինքն յուրաքանչյուր ոք, ով ունի համացանցին կապված համակարգչի օգտագործման հնարավորություն, կարող է խմբագրել, ուղղել կամ բարելավել հանրագիտարանում գտնվող ինֆորմացիան պարզապես «խմբագրել» հղման վրա սեղմելով։</div></span></span>]]></description>

<link>http://www.usum.am/dir/235-1-0-11</link>
<category>Բառարաններ, Գրադարաններ, Հանրագիտարաններ</category>
<dc:creator>ՎԻՔԻՓԵԴԻԱ</dc:creator>
<guid>http://www.usum.am/dir/235-1-0-11</guid>
<pubDate>Fri, 28 Aug 2009 19:35:21 GMT</pubDate>
</item>
<item>
<title>Առիթ.am մշակույթային տեղեկատու</title>
<description><![CDATA[<br>]]></description>

<link>http://www.usum.am/dir/230-1-0-10</link>
<category>Արվեստ և մշակույթ</category>
<dc:creator>Առիթ.am մշակույթային տեղեկատու</dc:creator>
<guid>http://www.usum.am/dir/230-1-0-10</guid>
<pubDate>Fri, 28 Aug 2009 19:19:21 GMT</pubDate>
</item>
<item>
<title>Կրթության ազգային ինստիտուտ</title>
<description><![CDATA[<span style="border-collapse: separate; color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman'; font-size: 16px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; letter-spacing: normal; line-height: normal; orphans: 2; text-indent: 0px; text-transform: none; white-space: normal; widows: 2; word-spacing: 0px;"><span style="font-family: verdana; font-size: 11px; text-align: left;"><div><span style="font-size: 10pt; color: rgb(0, 0, 0);"><em>Հասցեն` Հայաստանի Հանրապետություն,</em></span></div><div><span style="font-size: 10pt; color: rgb(0, 0, 0);"><em>ք. Երևան, Տիգրան Մեծի 67</em></span></div><div><span style="font-size: 10pt; color: rgb(0, 0, 0);"></span><span style="font-size: 10pt; color: rgb(0, 0, 0);"><em>Հեռ. (374.10) 572-100</em></span></div><address><span style="font-size: 10pt; color: rgb(0, 0, 0);">Ֆաքս (374.1) 559-298</span></address><address><span style="font-size: 10pt; color: rgb(0, 0, 0);">Էլ. փոստ: info@aniedu.am</span></address></span></span>]]></description>

<link>http://www.usum.am/dir/228-1-0-9</link>
<category>ՈՒսումնական հաստատություններ</category>
<dc:creator>Կրթության ազգային ինստիտուտ</dc:creator>
<guid>http://www.usum.am/dir/228-1-0-9</guid>
<pubDate>Fri, 28 Aug 2009 19:08:34 GMT</pubDate>
</item>
<item>
<title>Կրթական տեխնոլոգիաների ազգային կենտրոն</title>
<description><![CDATA[<span style="border-collapse: separate; color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman'; font-size: 16px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; letter-spacing: normal; line-height: normal; orphans: 2; text-indent: 0px; text-transform: none; white-space: normal; widows: 2; word-spacing: 0px;"><span style="font-family: verdana; font-size: 11px; text-align: left;"><div><span style="font-size: 10pt;"><em>Հասցե` Ս. Վրացյանի 73, ք. Երևան, 375070,</em></span></div><div><span style="font-size: 10pt;"><em>Հայաստանի Հանրապետություն<span class="Apple-converted-space">&nbsp;</span><br>Հեռախոս` 578-453, 578-455<span class="Apple-converted-space">&nbsp;</span><br>Ֆաքս` 578-456</em></span></div></span></span>]]></description>

<link>http://www.usum.am/dir/228-1-0-8</link>
<category>ՈՒսումնական հաստատություններ</category>
<dc:creator>Կրթական տեխնոլոգիաների ազգային կենտ</dc:creator>
<guid>http://www.usum.am/dir/228-1-0-8</guid>
<pubDate>Fri, 28 Aug 2009 19:07:09 GMT</pubDate>
</item>
<item>
<title>Կրթական տեխնոլոգիաների ազգային կենտրոն</title>
<description><![CDATA[<span style="border-collapse: separate; color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman'; font-size: 16px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; letter-spacing: normal; line-height: normal; orphans: 2; text-indent: 0px; text-transform: none; white-space: normal; widows: 2; word-spacing: 0px;"><span style="font-family: verdana; font-size: 11px; text-align: left;"><div><span style="font-size: 10pt;"><em>Հասցե` Ս. Վրացյանի 73, ք. Երևան, 375070,</em></span></div><div><span style="font-size: 10pt;"><em>Հայաստանի Հանրապետություն<span class="Apple-converted-space">&nbsp;</span><br>Հեռախոս` 578-453, 578-455<span class="Apple-converted-space">&nbsp;</span><br>Ֆաքս` 578-456</em></span></div></span></span>]]></description>

<link>http://www.usum.am/dir/228-1-0-7</link>
<category>ՈՒսումնական հաստատություններ</category>
<dc:creator>Կրթական տեխնոլոգիաների ազգային կենտ</dc:creator>
<guid>http://www.usum.am/dir/228-1-0-7</guid>
<pubDate>Fri, 28 Aug 2009 19:06:24 GMT</pubDate>
</item>
<item>
<title>«Կրթական համալիր էջ» պորտալը</title>
<description><![CDATA[<span style="border-collapse: separate; color: rgb(0, 0, 0); font-family: 'Times New Roman'; font-size: 16px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; letter-spacing: normal; line-height: normal; orphans: 2; text-indent: 0px; text-transform: none; white-space: normal; widows: 2; word-spacing: 0px;"><span style="color: rgb(147, 74, 74); font-family: Verdana; font-size: 13px; font-weight: bold; text-align: left;"><a target="_blank" href="http://www.usum.org/dir/0-0-1-5-20" style="text-decoration: underline; color: rgb(0, 0, 0);"><br></a></span></span>]]></description>

<link>http://www.usum.am/dir/228-1-0-6</link>
<category>ՈՒսումնական հաստատություններ</category>
<dc:creator>«Կրթական համալիր էջ» պորտալը</dc:creator>
<guid>http://www.usum.am/dir/228-1-0-6</guid>
<pubDate>Fri, 28 Aug 2009 19:03:45 GMT</pubDate>
</item>

</channel>
</rss>
